Velikonoce v Chorvatsku

 Zatímco známý svišť Phil z městěčka Punxsutawney v Pensylvánii na Hromnice spatřil svůj stín a tím  předpověděl, že zima letos bude pokračovat dalších šest týdnů, u nás v Evropě to zatím na nějaké sněhové nadílky a tuhé mrazy nevypadá.

Je tak čas, začít se připravovat na Velikonoce, které letos připadají na 17.-18.4.

Velikonoce v Chorvatsku patří k nejdůležitějším náboženským svátkům v roce. Jsou spojeny s půstem, návštěvou kostelů, tradicemi a samozřejmě také s dobrým jídlem.
Podobně jako u nás předchází velikonocům v Chorvatsku 40denní půst.
Na Květnou neděli si nechávají Chorvati posvětit olivovou nebo palmovou ratolest. Olivová představuje čistotu a dlouhověkost, palmová symbolizuje, že na Cvjetnicu přijel Ježíš na oslíkovi do Jeruzaléma a lidé před něj dávali palmové listy. Rodině má přinášet mír a blahobyt.

V přímořských městech se konají náboženské průvody. Své procesí má téměř každé město i vesnice a ta by se cestou neměla potkat. Jedno z největších a také nejdelších probíhá na ostrově Hvar, kde se věřící vydávají na cestu, dlouhou cca. 22 kilometrů. Procesí jménem "Za Križem", které je pod ochranou UNESCO jako nehmotné kulturní dědictví světa začíná ve 22 h a trvá celou noc.

 V Dalmácii se drží zvyk nazývaný Žudije, který vznikl ve městě Vodice, už několik let se ale každý rok odehrává na jiných místech. Dvanáct mladých chlapců převlečených za římské vojáky má za úkol hlídat oltář do Veliké soboty. Hlídání oltáře představuje stráž u Ježíšova hrobu – před oltářem stojí simulovaný hrob Ježíše. 

Chorvati na Velikonoce také barví vajíčka, těm se říká „pisanica“. Vajíčka, symbol nového života, se barví v celém Chorvatsku.
V Chorvatsku si lidé nosí na mši košíček s jídlem, které se nechá na konci posvětit. Na slavnostním stole je spousta první jarní zeleniny – ředkvičky, mladá cibule a mrkev, dále pršut a samozřejmě vajíčka.

Na Velikonoční pondělí se s barvenými vajíčky provozuje zajímavý zvyk, tzv. tuckanje pisanica (ťukání kraslic). Každý z rodiny si vezme jedno vejce a s ostatními si postupně ťuká špičkou. Komu vejce nepraskne, pokračuje ve hře. Kdo nerozbije, vyhraje. Když se takhle potká velká rodina a přátelé, ten, kdo je šikovný, odnese si pěknou výslužku. Je to vlastně taková náhražka našeho koledování - o ta nabarvená vejce se prostě hraje.

Žádné komentáře

Odpovědět